Jak se to vždycky takhle semele?
Promiňte mi prosím to dnešní psací pozdvižení, ale nemůžu si pomoc. Potřebovala jsem někam napsat pár věcí, co mě momentálně uchvátily.
Já si tak ležím v posteli, nevím co budu dělat, nějak se smiřuju s tím, že se zítra opiju a v sobotu půjdu do práce, jsem ráda, že zítra si budu vstávat v kolik budu chtít, lehnu si..a najednou mě to chytí. Drží mě to pevně a znáte to, když vás něco vezme a drží vás to pevně, tak se tomu prostě poddáte. Zvlášť když to doprovází takovej klidnej pocit. Pocit plnej všeho, co mi poslední dobou chybělo.
Nu, abych nepsala takhle divně v hádankách. Prostě jsem si našla "svou" novou písničku a z okna uviděla měsíc. Je krásný, vidět měsíc z postele a přitom mít klid v duši. Nevím, co je hezčí. Jestli ten klid, nebo měsíc. Nebo to, že jsem do toho psaní dneska tak ponořená.
A taky je tohle všechno plný stesku. A vzpomínek. A toho, jak jsem blbá. Protože on mě taky nějak uchvátil. Jak se to vždycky takhle semele?
Já si tak ležím v posteli, nevím co budu dělat, nějak se smiřuju s tím, že se zítra opiju a v sobotu půjdu do práce, jsem ráda, že zítra si budu vstávat v kolik budu chtít, lehnu si..a najednou mě to chytí. Drží mě to pevně a znáte to, když vás něco vezme a drží vás to pevně, tak se tomu prostě poddáte. Zvlášť když to doprovází takovej klidnej pocit. Pocit plnej všeho, co mi poslední dobou chybělo.
Nu, abych nepsala takhle divně v hádankách. Prostě jsem si našla "svou" novou písničku a z okna uviděla měsíc. Je krásný, vidět měsíc z postele a přitom mít klid v duši. Nevím, co je hezčí. Jestli ten klid, nebo měsíc. Nebo to, že jsem do toho psaní dneska tak ponořená.
A taky je tohle všechno plný stesku. A vzpomínek. A toho, jak jsem blbá. Protože on mě taky nějak uchvátil. Jak se to vždycky takhle semele?
Komentáře
Okomentovat